počátek jedné z nejzářivějších etap naší minulosti a vzpomínka na její největší osobnost soudruha Klementa Gottwalda.
   Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat obsah projevu členky Poslanecké sněmovny PČR za KSČM Marty Semelové.
Ženy, která se narodila 1. března 1960, proto může toto období znát pouze z doslechu nebo literatury. Stejně jako já jsem uvěřil všem historkám Old Shaterhanda, který mlátil lidi do bezvědomí, ale měl můj obdiv, tak ona podlehla fikci popisu hrdinské doby a je doposud hrdá na dělníky a rolníky, kteří vytvořili sám sebe likvidující Absurdistán. Ona obhajuje šibenice, kriminály a atmosféru neustálého strachu té doby s takovou vehemencí, že si dovedu představit, jak před sedmdesáti lety by s obhajobou koncentračních táborů úspěšně bojovala o přízeň Hitlera s Josefem Goebelsem.
    Až potud by šlo respektovat svobodu názoru, pokud by tato dáma z pozice učitelky neovlivňovala budoucí generace a nyní navíc nehlásala své obdivné tirády z pódia naší nejvyšší politické instituce. Za několikanásobek průměrného platu v tomto státě, na který se jí měsíc co měsíc skládají všichni občané, navíc chráněna pochybnou poslaneckou imunitou, pronáší slova, s nimiž ve srovnání členové Dělnické strany a neonacisté vypadají jako mateřská škola extrémismu. Přitom oni jsou za svůj postoj oprávněně postihováni, kdežto tato paní za doprovodu pochvalných gest soudruhů ve sněmovně a dobře odměněna ohromuje všechny slušné lidi svou drzostí a arogancí. Mrazí mě při pomyšlení, jak lehce jí to prošlo u všech tzv. demokratických stran.
    Říkáme o sobě, že jsme strana slušných lidí, kteří obhajují všechny slušné lidi v této zemi. Dokažme to tím, že se veřejně ostře postavíme proti této extrémistce a vyzývám vedení k rázným krokům až do úrovně případné žaloby.
 
Ve Štětí 26.2.2011                              Antonín Šimral, člen KR SNK ED Ústí n/L