EKOLOGICKÁ DAŇOVÁ REFORMA a JEJÍ HODNOCENÍ

Diskutovaná „Ekologická daňová reforma“ ( EDR ) má za cíl postihnout výrobu či produkci škodlivých exhalací, které vedou prokazatelně ke znečištění životního prostředí. Z hlediska ekonomického bude EDR daňově neutrální, tzn. zvýšení daní v jedné oblasti bude kompenzováno snížením zdanění v oblasti jiné. Celkově má EDR probíhat v několika krocích do roku 2017.
Blíže stránky MŽP ČR http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPAKFIH8IJF/$FILE/OEN-Koncepce-20070104.pdf.

Dle mého názoru by mělo být v ekonomických sankcích zahrnuto následující znečištění, které rozdělím dle jednotlivých oblastí původu znečištění a poplatek by měl tedy obsahovat:
1. vypouštěné znečištění z výroby. Vycházím z toho, že každá výroba produkuje určité množství škodlivin a znečištění nadměrné má být sankcionováno. V současnosti je to v EDR zdanění pevných paliv, plynu a elektřiny. Toto je tzv. sankce výroby.
2. rozdíl mezi znečisťující a šetrnou technologií. Myšlenkou je, že každou výrobu je možno realizovat různými technologiemi, které mají různou produkci znečištění. Tam, kde používají technologii zastaralou, která nadměrně zatěžuje životní prostředí, by měli být sankcionování a nuceni k tomu, aby zaváděli šetrné výrobní technologie z hlediska životního prostředí Toto je tzv. sankce technologie.
3. efektivnost využití energie ve výrobě. Tento princip odpovídá částečně bodu 2. Rozdíl je v tom, že v bodu 2. se jedná o zdanění znečištění produkovaného přímo výrobou. V bodu 3. jde o zdanění nadměrné energetické náročnosti. Toto je v současné EDR omezeno úrovní spotřeby více než 50% energie, která tvoří náklady na výrobek. Toto je tzv. druhotná sankce.
4. vytvořené znečištění způsobené užitím a likvidací či nelikvidací výstupního výrobku. Původem tohoto principu je, že výrobek nemusí být jen producentem znečištění při výrobě, ale může být výrazným zdrojem znečištění i po spotřebě. Je nutné vynaložit náklady na jeho likvidaci, aby nedocházelo skrze něj ke škodám na životním prostředí. Toto je tzv. sankce výrobku a zprostředkovaně i výroby,protože výrobek by měl vyšší cenu a byla by tak méně konkurenční výroba.
5. ekonomická škoda znečištění plynoucí ze změřeného poškození životního prostředí vzhledem k určité výrobě. Vycházím z toho, že stejné znečištění může přinášet různou úroveň škod. Ekonomická škoda a škoda na životním prostředí je velmi těžko empiricky měřitelná. Přesto by měla být zahrnuta v sankcích znečištění. Toto je tzv. sankce škody.

Vyjmenované oblasti sankcí za znečištění životního prostředí musí vést k motivaci životní prostředí chránit. Nesmí být tedy a priori a pouze represemi. Jen motivací do budoucna bude možné ochranu a nápravu stavu životního prostředí dosáhnout.

Ing. Valentin Kusák SNK – ED
Oblastní organizace
Hradec Králové