Konečně se, doufejme, vyřeší vlastnictví jablka spadlého na sousedovu zahradu. Sněmovna bude projednávat zbrusu nový Občanský zákoník a já budu mít po mnoha letech sporů mé matky a jejího bratra jasno. Sousedili dlouhá léta a každé léto končila jeho jablka v našem štrůdlu a naše slepice v jeho polévce. Dnes vím, že to byly spory malicherné, protože po překonání hranice pozemku měnily obě věci své majitele.
Tehdy jsme horko těžko přemlouvali matku k účasti na bratrově pohřbu. Holt totalita se svými nepochopitelnými pravidly.     Až naši vrcholoví politici pochopili důležitost nerušených sousedských vztahů a určili prioritu svých rozhodnutí. Konečně se trochu  přiblížili americkému pojetí nenarušitelnosti soukromého vlastnictví. Škoda, že je přitom nenapadlo přehodnotit jednu prkotinu. Když mi někdo násilně otevře byt, sebere vše, co má cenu a na závěr znásilní manželku a dceru, nezbývá mi, než se s ním slušně rozloučit. Pokud náhodou podlehnu emocem a vezmu ho klackem po palici, jsem souzen pro nepřiměřené užití násilí. Viz příklad důchodce, který zajistil svůj majetek proti zlodějům kuší.     Škoda, že moje manželka nedokáže pochopit nový žebříček hodnot a neustále mě nutí naslouchat stížnostem na nedokonalosti trestního zákona, zdravotního i dalších pojištění, zákonů umožňujících miliardové tunely, pozitivní diskriminaci a další maličkosti. 
 Ve Štětí 15.2.11                                           Antonín Šimral, člen KR ÚK SNK ED