České dráhy ruší nádraží. Ne nějaké budky v polích, prorezivělé a nebezpečné, v nichž jsme kdysi získávali první sexuální zkušenosti, často i s děvčaty. Zavírají velké budovy ve velkých městech, které poskytnou člověku alespoň základní výbavu pro čekání na vlak, které právě díky Českým drahám nebývá neobvyklé. Poskytnou úkryt před deštěm, teplo v mrazech, stín v létě i toalety k použití (??) při delších zpožděních. Přitom nádraží ve Varnsdorfu nebo Libochovicích určitě nebývají pustá. Navíc v době, kdy zaměstnanost nutí lidi daleko více cestovat, než kdy v minulosti.    Dráhy nemají peníze na jejich provoz a údržbu. Přitom vidíme v televizi pravidelně zprávy o zvyšování kultury cestování díky modernějším vozům, ale i výkonnějším a rychlejším lokomotivám. Není to náhodou tak, že při velké zakázce na výrobu nových vozů lze očekávat slušnou provizi, kdežto při provozování nádražních budov nikoli?    A co na nastalou situaci Krajský úřad? Jak je tento servis pro obce připraven pomoci starostům dotčených míst, kteří jako první na ráně sklidí úrodu zloby lidí. Jak vysvětlí lidem, že toto je součást vydobyté svobody a že vlastně provoz nádraží vedl ke krachu socialismu? Jak lze přesvědčit občana Varnsdorfu nebo Libochovic, že přesto, že přišel o práci v textilce nebo ve sklárně při jejich zrušení a nyní musí do zaměstnání dojíždět kdovíkam vystaven rozmarům počasí, je mu lépe než za totality?    
    Každou chvíli jsou nějaké volby, kdy tyto lidi potřebujeme a vyzýváme je ke splnění jejich občanské povinnosti. Snažíme se přesvědčit je, že volbou komunistů se sice domůžou znovuotevření nádraží s pokálenými toaletami, znárodnění Českých drah a opětné otevření textilek a skláren vyrábějících na sklad, budou ale muset držet hubu. Tak jsem jedné z těchto nedoceněných výsad demokracie využil a hubu jsem si otevřel.
Ve Štětí 16.2.2011                                      Antonín Šimral, člen KR ÚK SNK ED