Zemědělská půda v Česku je čím dál méně úrodná. A bude hůř, varují odborníci. V nejohroženějších místech se každý rok z každého hektaru splavuje přibližně 7,5 tuny ornice. Vodní erozí je ohroženo téměř 50 procent zemědělské půdy v ČR. Právě vodní eroze způsobuje, že půda ztrácí schopnost vázat vodu a živiny.
Voda se v půdě špatně zadržuje zejména proto, že v ní chybí organická hmota, humus. A bez humusu se kvalita půdy nezlepší ani hnojením anorganickými hnojivy.
„Látky obsažené v anorganických hnojivech nejsou v půdě dostatečně vázány a při dešti dochází k jejich vyplavování,“ vysvětluje Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd. Půda postižená erozí podle něj navíc přichází o své nejkvalitnější složky. „Kvůli snižování mocnosti ornice, obsahu humusu v půdě a stability půdní struktury se postupně stává neúrodnou,“ varuje Vopravil.

Živiny vozíme na skládky
Zároveň ale končí každý rok na skládkách více než tři milióny tun směsných komunálních odpadů, z nichž 40 % – 1,2 miliónu tun – tvoří biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO), které by se daly vytřídit a zkompostovat.
Kompostováním vytříděného bioodpadu by se získaly potřebné živiny zhruba pro 80 000 hektarů orné půdy při roční dávce 10 tun kompostu na hektar.

Co všechno se dá kompostovat ?
Bioodpady z domácností:
zbytky ovoce a zeleniny (včetně citrusových plodů), kávové a čajové zbytky, zbytky pečiva, skořápky z vajíček a ořechů, novinový papír, lepenka, papírové kapesníky, ubrousky, zvadlé květiny, zemina z květináčů, podestýlka domácích býložravých zvířat, zbytky vařených jídel (brambory, těstoviny, rýže, knedlíky apod.).
Bioodpady ze zahrad:
posekaná tráva, listí, větvičky, plevele, zbytky ovoce, zeleniny, piliny, hobliny, kůra, popel ze dřeva, trus býložravých hospodářských zvířat, peří, chlupy, vlasy, stará zemina.
Jde jen o to, zorganizovat ve velkém totéž, co v komorním měřítku dělá každý zahrádkář. Tedy důsledné třídění, sběr a kompostování vzniklého bioodpadu z domácností a zahrad. Každá domácnost totiž ročně vyprodukuje přibližně 700 kg směsných komunálních odpadů, bioodpad z toho představuje 280 kg.
Spolupráce obcí, farmářů a odpadových firem
„Podstatou řešení je vytvořit funkční spolupráci mezi obcemi, zemědělci a odpadovými společnostmi s cílem vracet komunální bioodpad ve formě kompostu zpět do půdy,“ říká předseda občanského sdružení Ekodomov Tomáš Hodek.
Ekodomov podporuje třídění a kompostování bioodpadu, poskytuje o něm informace na svém webu www.kompostuj.cz, organizuje osvětové a edukativní programy pro žáky i učitele škol, zemědělce i pro širokou veřejnost.
Pracovníci měst a obcí by měli podle Hodka aktivně oslovovat zemědělce a nabízet jim spolupráci při zpracování bioodpadů v takzvaných malých zařízeních. Jedná se o malé kompostárny, které se dají zřídit v nevyužitých zemědělských objektech nebo na volné ploše. Souhlas k provozování může dát obecní úřad s rozšířenou působností.
Malých zařízení může být více v krátké dojezdové vzdálenosti a mohou sdílet společnou techniku na drcení materiálu, překopávání a prosévání hotového kompostu. Farmáři zase mohou při zpracování využít vlastní zemědělskou techniku.

V Budyni to funguje
Spolupráce už dobře funguje například v Budyni nad Ohří. Město vyřešilo ve spolupráci s místním soukromým zemědělcem Jaroslavem Burešem problém, co se zbytky po údržbě veřejné zeleně.
Bureš chová skot a hospodaří zhruba na 300 hektarech půdy. „Posekané zbytky trávy a listí vozíme na kompostoviště pana Bureše, který si je sám kompostuje a využívá na své půdě jako organické hnojivo,“ říká budyňský starosta Petr Medáček (SNK-Evropští demokraté).
„Kompostuji je s hnojem ze stáje od dojnic a s dalšími organickými zbytky, které vznikají na statku,“ upřesňuje Bureš. „Toto složení zajišťuje lepší průběh a urychlení výroby kompostu, který používám na své pole jako hnojivý substrát pro zlepšení kvality půdy,“ popisuje zemědělec.

Co požaduje EU ?
Také Evropská unie požaduje postupné snižování množství bioodpadu na skládkách. Česku se ale závazky zatím nedaří plnit. V roce 2010 jsme měli snížit množství bioodpadů na skládkách o 25 procent, v roce 2013 má bioodpadu ubýt o 50 a v roce 2020 o 65 procent ve srovnání s množstvím v roce 1995.
Evropská komise ve své nedávné zprávě konstatovala, že Evropa sice významně pokročila na své cestě k „recyklační společnosti“, mezi jednotlivými členskými státy ale panují obrovské rozdíly. V některých členských státech prakticky zmizelo skládkování, v jiných končí na skládkách více než 90 procent odpadu.
 
Petr Kotek, Právo, 21.2.2011