Ústavní soud dne 29. března 2011 odmítl naši stížnost ve věci voleb do pražského zastupitelstva.

 SNK ED k rozhodnutí Ústavního soudu  : 

 

SNK Evropští demokraté samozřejmě respektují rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byla zamítnuta stížnost na konání voleb do zast. Hl. m. Prahy a proti němuž beztak neexistuje opravný prostředek. Zároveň se však ztotožňujeme  s uveřejněnými disentními stanovisky předsedy ÚS Pavla Rychetského, místopředsedkyně ÚS E. Wagnerové a dalších ústavních soudců.

 

Podle stanovisek těchto soudců mělo být zrušeno jak předmětné usnesení Městského soudu, tedy fakticky nařízeno opakování voleb, tak napadené ustanovení §27 volebního zákona. Uvedení soudci nejenže podpořili námi předložené návrhy, ale navíc se i velmi jednoznačně vymezili vůči argumentaci obsažené v odůvodnění většinového stanoviska Ústavního soudu, které v mnoha bodech označili za nepřijatelné a nepochopitelné.

 

Např. ze stanoviska Pavla Rychetského, předsedy ÚS, lze citovat:

 

„Autoři většinového stanoviska tak formulují závěr, že právní norma nebo jiné rozhodnutí může být protiústavní a současně nevyžadující derogační zásah ÚS, pokud bylo přijato s „dobrými úmysly“ nebo dokonce pokud nebyly prokázány „úmysly zlé“. Jsme tak svědky nového referenčního kritéria pro posuzování ústavnosti napadených norem nebo rozhodnutí veřejné moci, které je ovšem zcela nepřijatelné!“

 

Nebo

 

 „je tedy naprosto zjevné, že rozdělení volebního území hl.m. Prahy způsobilo ve volbách nerovnost odevzdaných hlasů v tak dramatickém nepoměru, že se musí jevit jako zcela nepochopitelné, že většina pléna Ústavního soudu akceptovala takovou nerovnost hlasovacího práva jednotlivých voličů jako „přijatelnou odchylku“.

 

Podobně lze citovat ze stanoviska místopředsedkyně ÚS Elišky Wagnerové:

 

„Výsledkem (pozn. většinového rozhodnutí ÚS) je pak příkrá kolize se strukturálním principem ochrany a respektu ke svobodné soutěži politických sil v demokratické společnosti, jak vyžaduje čl. 22 Listiny, který musí ctít jak veškerá zákonná úprava, tak její interpretace. Jinými slovy – toto zákonné ustanovení umožňuje měnit pravidla politické soutěže během hry, což samozřejmě vždy nahrává těm, kdo pro takovou změnu hlasují, resp. ji navrhli, a tudíž se na ni měli i možnost dopředu připravit. Naopak poškozuje ty, kteří, vzhledem k nepočetnému zastoupení, popř. vzhledem k zatímnímu nezastoupení v Zastupitelstvu, byli postaveni do role objektu, s nímž bylo manipulováno, a to bez ohledu na jejich zájmy v době, kdy nebylo reálně zvládnutelné volební přípravu uzpůsobit nově konstituovaným a vlastně naoktrojovaným poměrům.“

 

Věříme, že snad alespoň tato disentní stanoviska významných ústavních soudců a zjevný fakt, že veřejností očekávané konečné rozhodnutí ÚS je výsledkem poměrně těsného hlasování a vnitřního názorového rozdělení, budou do budoucna varováním pro ty politické subjekty, které se budou opět pokoušet svévolnými změnami volebních pravidel docílit optimalizace svého vlastního volebního výsledku. Za nejsystémovější řešení však považujeme jednoduchou změnu volebního zákona, která by takové zneužití postavení politické většiny znemožnila. V případě hl. města Prahy podporujeme sladění volebních pravidel i termínů voleb se zákonem o volbách do zastupitelstev krajů.

 

 

                                                                                                       Jiří Witzany, místopředseda SNK ED