SNK Evropští demokraté - Fungující stát, Kvalitní život, Prosperující společnost
< Zpět / SNK Evropští demokraté / Aktuality / Rozhovor s Radkem Šamánkem.
Rozhovor s Radkem Šamánkem.

PD: Dobrý den pane Šamánku. Na webu SNK Evropští demokraté mne zaujal Váš příspěvek jako kandidáta SNKED do Eurovoleb. Ve Vašich cílech uvádíte, cituji „budu se snažit o spravedlivé rozdělení financí EU tam, kde to bude účelné i ve vztahu k tradičně rozumné komunální politice SNK ED. Chci se podílet na tvorbě zahraniční politiky EU a zesílení obranné funkce EU.“ Co tím konkrétně míníte?

RŠ: Také přeji dobrý den. Mám-li to říci stručně, tak nevidím současné rozdělování společných financí EU jednak za příliš spravedlivé, ale hlavně nevidím přerozdělování za efektivní. Jednak je na pováženou, že společná zemědělská politika tvoří téměř polovinu všech dotací zemědělcům, navíc je nerovnovážná. Proč by neměla být tato politika změněna tak, aby pomohla zejména těm regionům, které jsou na tom hospodářsky špatně, těm, které jsou hluboko pod evropským průměrem, zatímco v současnosti na této politice nejvíce profitují zemědělci z vyspělých zemědělských oblastí Francie, Itálie, Dánska, částečně i Polska?

PD: No, to se ptám právě Vás.

RŠ: Protože je otázka zemědělství dlouhodobě v EU nadhodnocena na úkor ostatních oborů lidské činnosti. Je to sice dáno samou historií Evropského společenství, ale právě proto bychom se měli pokusit toto změnit. Ale k dalšímu dotazu, a to je účelnost plnění z evropských fondů. Leckdy mne doslova nadzvedne situace, když se setkám s nějakou akcí, která je financována z evropských fondů a vidím, že je to jen prošustrování evropských i našich peněz. Právě proto jsem spravedlivé rozdělení financí uváděl do vztahu k rozumné komunální politice SNK ED. Dle mne je chybný princip, že každý region dostane přidělenou rozpočtovanou kvótu a pak se následně hledá něco, za co se ty peníze utratí. Nejsem přímo zainteresován v problematice státní a regionální správy, pohybuji se spíše v podnikové sféře, kde je systém zajištění projektů v následnosti: nápad - příprava a zhodnocení případné realizace - zajištění financí - realizace - kontrola a vyhodnocení výsledku. Takže i v politice EU by se mělo postupovat podobně – dodejte nejprve nápady včetně ekonomického vyhodnocení a pak se bavme o financích.

PD:  Dobře. A co míníte tvorbou zahraniční politiky a zesílením obranné funkce EU?

RŠ:  Zahraniční politika EU je víceméně téměř bezzubá. Je to dáno i tím, že Evropská komise téměř nepodléhá vlivu Evropského parlamentu, který ani nemá možnost navrhovat zákony. Natož prosazovat akutní změny v oblasti zahraniční politiky. Co v poslední době, a vlastně v průběhu celého volebního období vypadlo pozitivního z baronky Ashtonové? (pozn. red. – osoby odpovědné za zahraniční politiku EU). Takže i zde je co napravovat.

PD:  A co máte na mysli zesílením obranné funkce EU, jak uvádíte ve svém profilu „ve vztahu k mocenským ambicím Ruska musíme i silně přispět k obraně Evropského společenství i vytvořením evropské armády“. Nestačí, že jsme dostatečně chráněni v rámci severoatlantické aliance?

RŠ: Tak za prvé. Nejsou členy Severoatlantického obranného souručenství všechny státy sdružené do EU. Zadruhé, nemůžeme věčně stále jenom spoléhat na to, že nám vždy nakonec pomohou Spojené státy. Ty konkrétně nás vytáhly z louže za poslední století 3x. Tím, že vstoupily jako rozhodující mocnost do první světové války a zasadily se m.j. o vznik Československé republiky. Pak měly rozhodující vliv na průběh druhé světové války, kdy také teoreticky si mohly vyřídit svůj spor s Japonskem, a do Evropy se nemíchat. Protože to udělaly, zamezily převálcování Evropy Stalinem. Ten by neváhal v případě porážky Hitlera jít dál na západ. Takže to vytvořilo podmínky pro to, aby nám USA mohly pomoci i v roce 89, kdy to nepochybně byl zejména tlak Ronalda Reagana, jenž uzbrojením Ruska umožnil tzv. „sametovou revoluci“. Nepochybuji, že jinak bychom si možnost svobody, které si nikoliv vždy jako národ vážíme, v listopadu 89, nezískali.

PD: Přesto se Vás zeptám, vy se pokládáte za experta na otázky obrany a bezpečnosti? Ve vašem životopisu nikde nečtu, že máte v této oblasti zkušenosti.

RŠ: To máte pravdu, v životopise toto neuvádím, ani netvrdím, že jsem vojenským expertem. Ale ani to pro případnou práci v Evropském parlamentu nutně nepotřebuji. Tam je potřeba mít historický a strategický přehled. A ten myslím mám. Mimo jiné i proto, že má rodina má historické vojenské kořeny. Můj pradědeček plk. Splítek byl významným čsl. legionářem v Rusku, po návratu působil v nejvyšším velení nové čsl. armády, rovněž dědeček byl důstojníkem armády první republiky a měl plné předpoklady k významným pozicícm v armádě. Bohužel předčasně zemřel. Jeho syn, můj strýc si i v důsledku tohoto původu prošel Terezínem a Buchenwaldem, také on se stal důstojníkem čsl. armády. V neposlední řadě i můj otec působil v armádě až do roku 1964. Takže povědomost mám.

PD:  Ale proč prosazujete „evropskou armádu“?

RŠ: Myšlenka tu již byla dříve i v rámci Západoevropské Unie (ZEU). Ale za poslední desetiletí jsme byli ukolébáni. Jistě je i podstatným faktem, že vznik Evropského společenství, resp. EU ve svém důsledku způsobil to, že se od konce druhé války skutečně v prostoru EU neválčilo. Což je obrovská věc, kterou by si různí národovci typu Václava Klause měli uvědomit. Ano, ukolébání způsobilo, že jsme se v mnoha zemích EU odpoutali od branného výcviku obyvatelstva a spoléháme jen na profíky, a to za čím dál méně peněz. Já osobně, a teď se na mne budou možná mnozí mladí zlobit, považuji za hrubou chybu, že byla zrušena základní vojenská služba. Ale pozor, nikoliv ta bolševická, lenošivá a buzerantská, ale moderní. Zde nám za vzor může být jediný demokratický stát na středním východě – Izrael. Nejenom, že si faktu této ojedinělosti jako EU moc nevážíme, ale já se chci vyjádřit k pojmu branné povinnosti Izraele. Tam mají vojenskou povinnost i mladé ženy. Mládež se tam naučí nejen branné znalosti, ale také se seznámí s nejmodernější technikou, naučí se spoustě dovedností a strategického rozhodování, které jsou posléze i obrovským ekonomickým přínosem pro ekonomiku země. Přečtěte si něco o tom, např. v knize Start-up Nation. Toto bylo mimochodem i jedním z největších předpokladů izraelského ekonomického zázraku. Umíte si jenom představit, jak by se tímto způsobem významně dalo předejít a snížit nezaměstnanost mladých? Nebylo by to lepší, než aby se bezprizorná, nezaměstnaná mládež vybíjela na sportovních stadionech nebo v ulicích? Jednou z cest je i vytvoření akceschopné evropské armády.

PD: Děkuji Vám za rozhovor

 

Aktuality z ČR

 *
 *
 *
Políčka s hvězdičkou jsou povinná.
© 2007 SNK Evropští demokraté, Malá Štěpánská 7, 120 00 Praha 2, info@snked.cz
Vygenerováno Marketingovým a publikačním Systémem Animáto. Realizace www.wamak.com.