STAVEBNÍ SPOŘENÍ v MODERNÍM POJETÍ

Stavební spoření je v České republice ale i mnoha jiných zemích formou,která umožňuje řadě obyvatel financovat jejich potřeby v oblasti nemovitostí-ať již koupě či rekonstrukce,privatizace apod.
Státem je tato forma dotována.neboť se vychází z principu výhodnosti orientace obyvatel tímto směrem myšlení na budoucí zajištění bydlení.
Forma podpory ze strany státu se projevuje i v zavedení tzv. státní podpory.Je to forma nenávratné dotace,která je připisována účastníku stavebního spoření dle jím naspořené částky ročně.Výše tohoto státního příspěvku se vyznačuje v jednotlivých zemích EU,které stavební spoření využívají,různou výší.V ČR byla při zavedení fenoménu stavebního spoření v první polovině devadesátých let stanovena výše státního příspěvku na 25% z ročně naspořené částky,maximálně pak 4500 Kč na jednu smlouvu o stavebním spoření roně.Minimální délka spoření byla 5 let..Před několika lety došlo k úpravě-snížení této částky na 15%,respektive maximálně 3000 Kč na jednu smlouvu ročně.Minimální délka spoření je nyní 6 let.

Státní podpora stavebního spoření,které má vést k efektivnosti využití nemovitostí,je ale přidělována plošně,tzn. že stačí,když stavební spoření máte,spoříte a dostáváte státní podporu a stavební spoření však k realizaci nemovitosti formou půjčky ze stavebního spoření neužijete. Odstranit či ještě alespoň snížit plošný státní příspěvek a zvýšit státní příspěvek,pokud bude člověk brát doopravdy půjčku je základní otázkou.
Stavební spoření se stalo pro drtivou většinu účastníků stavebního spoření velmi výhodným způsobem střednědobého-především-spoření.Při státní podpoře 25% se dosahovalo zhodnocení za 5 let cca 10,5% ročně.Toto bylo skutečně velmi zajímavé.
Tato vysoká míra zhodnocení byla snížena před několika lety úoravou,dle které se snížil státní příspěvek na 15%.
V stavebním spoření jde v současnosti o nerizikovou investici na 6 let s výnosem cca 5,4% čistého ročně po odečtení všech různých poplatků,které spolkne třeba vedení účtu,prvotní poplatek za cílovou částku a podobně..Přitom je nutno konstatovat,že nejníže riziková investice je do peněžního fondu a tam je výnos cca 1,5-2% ročně maximálně v průměru.Státní příspěvek plošný by měl být tedy tak velký,aby dosáhlo zhodnocení v 6 letech 2 – 3 % ročně.
Je též nutné selektovat,zda účastník jen výhodně spoří či také vezme doopravdy ze stavebního spoření následně půjčku a nemovitost realizuje.Já se přimlouvám,aby státní dotace byla přiznána zpětně dle určitých kritérií jen těm účastníkům stavebního spoření,kteří si půjčku vezmou.Výše takové státní dotace je diskutabilní a souvisí i s trendy na rhu klasických hypoték.Stavební spoření totiž určitým způsobem reguluje nabídku na poptávku po produktech na zajištění bydlení,kterými jsou především hypotéky.
Je nutné,aby tento cíl podpořily i finanční ústavy a nelobovaly za udržení stávajícího stavu.Je nutné ale zamezit i tomu,aby určitý větší dominance klasických hypoték nevedla k narušení rovnováhy na trhu s produkty na zajištění bydlení,rekonstrukcí apod.