VEŘEJNÁ VOLBA nebo VOLBA TAJNÁ

Je 9.25 hodin dopoledne, sobota 9.2.2008 a komentátor Reflexu Pečinka mluví v přímém přenosu ze Španělského sálu o tom,že jedné senátorce kopali v noci do dveří a dostávala výhrůžné sms a maily.

Dle mého názoru u obou druhů voleb existují tato dvě kritéria
1. otázka korupce a ovlivňování
2. znalost jak kdo skutečně hlasoval

Otázka 1. - korupce je dle mne možná jak ve volbě veřejné tak i tajné. Rozdíl je v tom, že v tajné bude jednáno hlavně předem s vytipovanými poslanci a senátory. Naopak ve veřejné volbě dojde k jednání o dání hlasu na základě toho, jak kdo bude viditelně hlasovat. Z tohoto srovnání výhodnosti obou voleb z hlediska korupčního vychází oba druhy voleb nastejno.

Otázka 2. - znalosti, jak kdo skutečně hlasoval, platí pozitivně pouze ve volbě veřejné. V tajné volbě se skutečný názor nezjistí.

Příklad na problémy vzniklé při tajné volbě :
Pokud nebudu jistě znát, jak kdo hlasoval, nevím zcela jasně, jaký má názor a nemohu se k němu tak dle jeho hlasování chovat. Příklad : v poslaneckém klubu o 20 lidech by se rozhodlo, že se bude kandidovat pro kandidáta A. Došlo by ale k situaci, že 10 poslanců by volilo tajně naopak možnost B . Deset poslanců tedy volí proti usnesení klubu. V případě tajné volby nastane problematická situace. V klubu se rozhoduje o důležitých věcech a došlo by k schizofrenní situaci, kdy by byla nedůvěra. Tato by pramenila z toho, že nikdo neví, zda jeden člověk ve skutečnosti nedělá opak toho, co před tím na klubu bylo dohodnuto.
Při veřejné volbě je orientace toho kterého volitele na určitou stranu jasná.

Jen by v současném systému bylo vhodné, aby byl přehled o hlasování jednotlivého volitele v konečném důsledku transparentně zveřejněn tak, aby si ho mohla veřejnost přečíst a vyhodnotit.

Závěr :
Z toho všeho pro mne plyne : veřejná volba je správná.


Ing. Valentin Kusák SNK ED
Oblastní organizace
Hradec Králové