SNK ED

Sběratelé funkcí, sběratelé platů

Sběratelé funkcí, sběratelé platů
 
Když jsem se rozhodl jít do politiky, nespojoval jsem ji se žádnou z tehdy existujících politických stran. Ta potřeba ve mně prostě nebyla. Politiku jsem považoval za něco jiného, než členství v politické straně. Ne, že bych politické strany nerespektoval, to určitě ano, ale nebyl jsem nikdy takový ten stádový typ. Přesto jsem nakonec do jedné, nově se rodící vstoupil. Tou stranou bylo tehdy SNK (Sdružení nezávislých kandidátů). Jednalo se v podstatě sdružení tehdy úspěšných starostů a starostek z celé republiky, kteří cítili, že se demokracie u nás nevyvíjí tak, jak to chápali oni. Předsedou a skutečným lídrem, tehdy byl Milan Marko. Velice inteligentní člověk, který navíc dokázal vidět o krok dál, než mnozí jiní. Dnes už je mimo politiku a zklamaně říká, že v této zemi je škoda času, který člověk věnuje veřejné službě. Pro společnost je ztrátou, když právě takoví lidé z politiky odcházejí.
Tehdy bylo jednou z našich programových zásad, aby člověk v politice zastával pouze jednu funkci, aby se nestal takovým tím sběratelem placených funkcí. Být placeným politikem totiž neznamená být řadovým zaměstnancem, který má tak, či onak, ale časově nějak ohraničenou pracovní dobu. Politik je politikem ve své politické funkci celých čtyřiadvacet hodin. Není to možné napasovat na klasickou mzdu hodinovou, ale ani úkolovou. Je to prostě odměna, která mu za zvolení do té, či oné funkce ze zákona náleží. Je někdy až směšné, poslouchat omluvy nepřítomných poslanců, kteří se nedostavili na zasedání orgánů Parlamentu. Třeba, že mají nějaké další pracovní povinnosti. U ministrů, kteří jsou zároveň poslanci, je to pochopitelné, ale zůstává otevřená otázka, zda vůbec má být ministr ještě k tomu i poslancem. Osobně se domnívám, že by to tak být nemělo. 
Vezměte si třeba takového přednostu lékařské kliniky, který se stane poslancem. Nemůže sedět na dvou židlích, nemůže být současně profesionální politik a přitom být dalším profesionálem ve svém oboru. Chápu jednu věc, že takový člověk nemůže opustit své lékařské místo, protože až by mu skončil mandát poslance, tak by se jen obtížně ke své původní profesi vracel. Mnohé by už tam bylo jinak. Prostě jak se říká, „ujel by mu vlak“. Pak jsou ještě takoví super profesionální politici. Například plně placený hejtman Středočeského kraje a k tomu plně placený poslanec se všemi benefity z těch funkcí plynoucí. Nebo takový starosta města Nymburka, k tomu placený náměstek hejtmana kraje a ještě předseda Představenstva vodárenské společnosti. Nebo senátor a k tomu námětek hejtmana. Opravdovou perličkou pak je takový zástupce ředitele Krajského úřadu, který je současně vedoucím Odboru regionálního rozvoje. To si pak člověk musí klást otázku, zda na těch židlích nesedí opravdový nadčlověk anebo jestli by nestálo za to, jednu s těch úřednických funkcí zrušit. Je to takový zvláštní guláš, ve kterém jde zřejmě jen o počet nakumulovaných funkcí a k nim náležejících platů. Paradoxní na tom je, že to takhle praktikuje ve Středočeském kraji ČSSD vládnoucí s tichou podporou KSČM, jejímž oběma stranám jde přece o zaměstnanost lidí, a jistě si uvědomují, že čím víc funkcí zastává jeden člověk, tím logicky zbude méně práce pro jiné. To je prazvláštní politika zaměstnanosti.
Můžeme však připustit, že tací jedinci jsou opravdu tak schopní lidé a ve svých funkcích nenahraditelní. To by nám je musel každý závidět a naše zemička by musela jen vzkvétat. Bohužel, nevzkvétá.
Pravda je spíš taková, že někteří jedinci si politiku a veřejné peníze zaměňují za obyčejnou dojnou krávou. Dokud to jde, musí se dojit. Dokud nechcípne!
 
Zdeněk Šverma
 autor je politik, píše poezii i prózu a přispívá svými názory do novin
 
© 2007 SNK Evropští demokraté, Malá Štěpánská 7, 120 00 Praha 2, info@snked.cz
Vygenerováno Marketingovým a publikačním Systémem Animáto. Realizace www.wamak.com.