O málokterém výsledku voleb lze říci, že je jednoznačně pozitivní, ale v případě květnových parlamentních voleb ve Spojeném království by měla být, alespoň z pohledu ČR a EU, spokojenost na místě. I když při hodnocení volebních výsledků jednotlivých britských politických stran musíme mít na paměti značný rozdíl mezi volebním modelem většinovým (britským) a poměrným (českým), některá čísla jsou jasná ...
Euroskeptická strana, včetně svého předsedy Nigela Farage, totálně vyhořela, když získala jediný mandát. Komická postava předsedy UKIP, jak vystřižená s typického anglického sitcomu, byla před volbami středem nadějné pozornosti českého neoliberálního tisku. Ukázalo se však, že šlo spíše o přání českých euroskeptiků, které bylo otcem myšlenky, než o reálný odhad situace.
Úplně selhali i malátní liberálové, kteří se v koalici s konzervativci zcela názorově rozpustili.
Není třeba litovat ani propadáku Labour party, neboť s jejich poněkud nesympatickým vůdcem Ed Milibandem, který stranu kormidloval z politického střadu opět doleva, je stejně nečekalo nic extra pozitivního.
Faktickým a jednoznačným vítězem těchto voleb je levicová a nacionalistická strana Skotské národní strany, která ve své domovině získala 56 mandátů z 59 možných, čímž zastínila i celkové nečekané vítězství nepříliš charismatického Davida Camerona.
Tento úspěch skotských nacionalistů by měl nepřímo posílit proevropské křídlo konzervativní strany, která jasně zvítězila ve zbývajících teritoriích UK. Lze předpokládat, že ve snaze udržet odbojné Skoty ve svazku Spojeného království, nebudou Toryové spory s EU vyhrocovat. A to je dobrá zpráva pro Evropskou unii, která potřebuje silného partnera k dominantnímu Německu, i pro malou Českou republiku v zájmové křižovatce Evropy. I když se dnes stalo v Česku módou z nejrůznějších důvodů EU pomlouvat a znevažovat, při pohledu na válečná ohniska za humny si nelze přát nic jiného, než pevnou, prosperující Evropskou unii a funkční obranné společenství NATO.
Stanislav Boloňský, místopředseda SNK ED