Malá osobní vzpomínka

Bylo to někdy krátce po skončení posledního prezidentského mandátu Václava Havla. Byl jsem nakoupit v dejvickém supermarketu Billa, který tehdy ještě fungoval na třídě Jugoslávských partyzánů. Když jsem mezi regály uviděl nenápadného muže v džínsách a zelené bundě tlačícího před sebou nákupní vozík, v mžiku jsem zapomněl, co mám koupit. Neměl jsem pochyby, že to je Václav Havel. Chtěl jsem ho pozdravit, ale bylo mi to současné trapné, nechtěl jsem vyvolávat veřejný rozruch. Tak jsem k němu jen tak lehce mávnul rukou, a on také, jakoby mimoděk,  stejným gestem odpověděl.  Ještě jsem si všiml, že na parkoviště na něj čekala limuzína s řidičem.