SNK ED

Přemítání nad rakví V. M.

Přemítání nad rakví V. M.

Koncem června jsem byl účasten pohřbu zasloužilého starosty Dolních Břežan a místopředsedy STANu Věslava Michalika, který náhle zemřel v pouhých 59 letech. Během čtyřiceti minut, kdy před obřadem dvojstup smutečních hostů postupně přicházel k rakvi s kyticemi, projde člověku lecos hlavou.

Čaroděj z Dolních Břežan

Vzpomínám, jak jsem přijel do Dolních Břežan v roce 1990 na mítink Občanského fóra a byl jsem místní realitou zděšen a dezorientován zároveň.  Tato obec se slavnou historií  neměla žádné regulérní centrum, jen šedivo, bláto, kopřivy a nepořádek. Vypadalo to tam, jako kdyby nedávno skončila válka, a přitom je to do Prahy autem půl hodiny.

Potom jsem tam dlouho nebyl, až před čtyřmi roky. Tam, kde dříve vládla divoká náletová zeleň, stálo nové, pěkně řešené multifunkční centrum. Na kraji obce, kde byla v roce 1990 pustina, se rozkládalo velkorysé protonové centrum ČAV, vědecké pracoviště  evropského formátu. Opraven byl i zámek s pivovarem.

Když jsem zjišťoval, co či kdo stojí za tímto zázrakem, všichni pokyvovali hlavou – to náš starosta, on je prostě formát.  Asi by tohoto úspěchu nedosáhl jako osamělý sólista, ale zřejmě získal pro svůj záměr i tým dobrých spolupracovníků.  Mimochodem, v obci vládl prakticky bez opozice.

Dolní Břežany jsou dnes čítankovou ukázkou síly odhodlání, vůle a pracovitosti (a ovšem i šikovnosti) svého starosty. Doporučuji si tam udělat výlet, a spojit to třeba s nedalekým keltským oppidem Závist.

Jak hledat ideálního starostu?

Věslav Michalik mohl být úspěšným jaderným fyzikem, mohl být bohatým investičním bankéřem, ale zvítězila touha změnit svou obec. To mě vede k úvaze, jaký má být ideální starosta či starostka obce?

Zcela jistě vím, že by to měl být člověk s životními zkušenostmi, který poznal život z různých stránek. Ne někdo, kdo není schopen zavadit o jinou pořádnou práci. Někdo, na koho to spadlo, když všichni ostatní odmítli. Bohužel, i to se v našich obcích občas stává (Roztoky to zatím naštěstí nepostihlo).

Měl by to být naopak člověk na úrovni, člověk s vizí, nikoliv jen úředník a „údržbář“.

Měl by být schopen otevřené komunikace, a to nejen se svými spolupracovníky na městském úřadě, ale i se svými oponenty, byť to někdy až fyzicky bolí. Na straně druhé by se neměl bát jít v zájmu věci do konfliktu, i když osobnostně není konfliktní typ. Měl by mít svou hlavu, ale nechat si také poradit.

Měl by to být člověk, který se nenechá ošálit vidinou slušného nominálního příjmu starosty, který ve skutečnosti vzhledem k vynaložené energii a právní odpovědnosti není nijak závratný.

Měl by to být i člověk, který má nějak vyřešený a srovnaný svůj soukromý život; starosta nemůže být zmítán vlastními soukromými problémy.

Takovou osobnost by v ideálním případě měla mít ve svém čele každá z více jak šesti tisíc obcí ČR. Bohužel je jasné, že tomu tak není.  Možná se vám teď vybaví ta stará anekdota o hledání „ideálního muže“, která končí konstatováním, že sice existoval, ovšem padl již v třicetileté válce.

Naštěstí ještě máme volby. Je to trochu klopotný, ale zřejmě jediný legitimní postup, jak svého starostu či starostku najít.

Stanislav Boloňský

© 2007 SNK Evropští demokraté, Malá Štěpánská 7, 120 00 Praha 2, info@snked.cz
Vygenerováno Marketingovým a publikačním Systémem Animáto. Realizace www.wamak.com.