Zkrácení doby pro volební akt na jeden den je správné a logické. Kdo opravdu chce volit, tak si to zařídí aby mohl k volbám přijít, byť za cenu možných drobných komplikací. Proti tomu nelze nic namítat.

Horší je to s nápadem nedoručovat v předstihu do schránek volební lístky. Bez problému to může fungovat ve volbách senátních, které jsou z administrativního hlediska zdaleka nejjednodušší.

Problém by nastal u voleb parlamentních a zejména komunálních.

Nedovedu si představit situaci, kdy se bude volič až ve volební místnosti probírat několika desítkami volebních lístků jednotlivých volebních stran a zvažovat, které dá svůj hlas. Ještě nesmyslnější je to v případě voleb do zastupitelstev obcí. V Praze je např. volební lístek plachta formátu A 1, kterou musíte někde rozložit a věnovat nemalý čas jejímu prostudování, pokud nechcete volit jen v náhlém pominutí smyslů.  Zejména, když lze v obcích volit – a také se volí -  napříč kandidátkami po jménech. Tuto významnou možnost volby, k níž  mohu dospět  až po zralé úvaze, bychom navrhovanou novelou prakticky vynulovali. Troufám si také tvrdit, že úprava volebních lístků výhradně až za plentou významně zvýší chybovost a tedy procento neplatných hlasů. 

Racionalizace volebního mechanismu je důležitá, ale abychom se některými změnami nevrátili zpět o 40 let, kdy jsme zcela formálně, tzv. „manifestačně“, odevzdávali hlas  jednotné kandidátce Národní fronty.

Stanislav Boloňský, Roztoky

 zveřejněno v LN dne 6. 11. 2019