Josef Mlejnek jr. v záhlaví svého článku uvádí, že „Nová úprava volebních pravidel by občanům měla usnadnit výkon volebního aktu“. Nevím, zda slovo „usnadnit“ správně vystihuje důsledky navrhované novely volebního zákona.
Zkrácení doby pro volební akt na jeden den je správné a logické. Kdo opravdu chce volit, tak si to zařídí aby mohl k volbám přijít, byť za cenu možných drobných komplikací. Proti tomu nelze nic namítat.
Horší je to s nápadem nedoručovat v předstihu do schránek volební lístky. Bez problému to může fungovat ve volbách senátních, které jsou z administrativního hlediska zdaleka nejjednodušší.
Problém by nastal u voleb parlamentních a zejména komunálních.
Nedovedu si představit situaci, kdy se bude volič až ve volební místnosti probírat několika desítkami volebních lístků jednotlivých volebních stran a zvažovat, které dá svůj hlas. Ještě nesmyslnější je to v případě voleb do zastupitelstev obcí. V Praze je např. volební lístek plachta formátu A 1, kterou musíte někde rozložit a věnovat nemalý čas jejímu prostudování, pokud nechcete volit jen v náhlém pominutí smyslů. Zejména, když lze v obcích volit – a také se volí - napříč kandidátkami po jménech. Tuto významnou možnost volby, k níž mohu dospět až po zralé úvaze, bychom navrhovanou novelou prakticky vynulovali. Troufám si také tvrdit, že úprava volebních lístků výhradně až za plentou významně zvýší chybovost a tedy procento neplatných hlasů.
Racionalizace volebního mechanismu je důležitá, ale abychom se některými změnami nevrátili zpět o 40 let, kdy jsme zcela formálně, tzv. „manifestačně“, odevzdávali hlas jednotné kandidátce Národní fronty.
Stanislav Boloňský, Roztoky
zveřejněno v LN dne 6. 11. 2019