Prosperující společnost - výsledek změn

Prosperita je nezbytným předpokladem nejen pro růst celkové kvality našeho života, pro reformy, které povedou k fungujícímu státu. Je také podmínkou proto, aby ČR zaujala odpovídající místo ve spolupracující Evropě.

Ekonomická a institucionální transformace České republiky je prakticky ukončena. Podmínky hospodářské soutěže a obchodní, celní a finanční politiky jsou stanovovány unií. Zdroje extensivního růstu české ekonomiky jsou z pohledu úrovně dnešních znalostí vyčerpány.

Současnou českou ekonomiku lze charakterizovat jako velmi otevřenou a tržní, postavenou na síle vývozu, zároveň se však vyznačuje výraznými prvky přerozdělování, socializace, vysokým podílem průmyslové výroby, nižší přidanou hodnotou a poměrně nízkým podílem služeb. Je to dáno jednak způsobem privatizace, hospodařením a odkládáním zásadních reformních kroků, jednak štědrou fiskální politikou socialistických vlád. Svou roli sehrála také výrazná podpora masivních přímých investic do průmyslu na úkor rozvoje středního a malého podnikání.

Budoucí prosperita ČR je podmíněna vyšší pružností pracovního trhu, růstem kvality lidských zdrojů, rozpočtovou reformou a podporou malého a středního podnikání i oblasti služeb.
Prvním východiskem politiky prosperity je soustředění na transformaci v oblasti lidských zdrojů, čímž rozumíme také dokončení transformace sociálního, zdravotního a penzijního systému ČR.

Druhé východisko spočívá v odbourání zbytečných regulačních opatření, ve zjednodušení daňové soustavy a ve stabilizaci veřejných rozpočtů, což znamená zastavit zadlužování budoucích generací.

Třetí východisko představuje liberalizace trhu práce v ČR, které vyžaduje především změny v pracovním právu, jednodušší ukončení a započetí pracovního poměru, řešení otázky bydlení, mobility a celoživotního vzdělávání.

Čtvrtým východiskem je legislativní, finanční a infrastrukturní podpora malého a středního podnikání zejména v oblasti služeb.
Páté východisko vidíme ve větší motivaci technologických inovací a v podpoře investic do výzkumu a vývoje.

Prioritou naší politiky prosperity není snížit celkovou nezaměstnanost za cenu neúměrných nákladů na pracovní místa pro ty, kteří nechtějí a nejsou připraveni pracovat. Považujeme za nutné investovat do kvalitního vzdělání a do spojení výzkumu a vývoje s výrobou. Cílem je tedy především zvýšit kvalitní zaměstnanost.

Za klíčový úkol považujeme vstup do eurozóny, bez něhož nelze zajistit, aby naše země zaujala odpovídající místo v EU.
Neopominutelnou podmínkou politiky SNK Evropští demokraté v oblasti prosperity je, že se nesmí odehrát na úkor kvality života v naší zemi. Naopak, SNK Evropští demokraté vždy budou respektovat zásadní princip šetrnosti.

Podmínkou pro úspěšnou politiku prosperity je fungující, šetrný a výkonný stát. Pouze razantní tlak na okamžité snížení (především mandatorních) výdajů státního rozpočtu, přehledné a kontrolované čerpání výdajů (obcí a krajů), jasné podmínky výběrových řízení a především tvrdá protikorupční opatření zajistí úspory nezbytné jak pro investice do lidských zdrojů, vědy, vývoje, výzkumu, vzdělání i kultury, tak pro snížení daní a sociální reformu.

SNK Evropští demokraté si uvědomují nutnost pohybovat se při určování výdajů v rámci současných možností naší ekonomiky. Postupně chceme dosáhnout vyrovnaného hospodaření státu se zdravou úrovní dluhu, který bude sloužit k investicím do projektů s multiplikačním účinkem. Souvisejícím cílem politiky prosperity je vnitřní restrukturalizace rozpočtu. Výdaje musí směřovat do produktivních oblastí, nefunkční či zbytečné je nutné odstranit. Zároveň chceme podpořit uplatnění meziročních a převeditelných položek spojené se zcela novým systémem kontroly.

S výše uvedenými fakty souvisí reforma daňové a odvodové soustavy, aby při nižší celkové zátěži poplatníků byla absolutně vybraná částka dostatečná k financování priorit politiky prosperity. Investice do kvality života nebude znamenat zvýšení výdajů z rozpočtu nad přijatelnou úroveň.

3.1.1.1. Věda, výzkum a vývoj
Předpokladem ekonomické prosperity je dynamický vědecký výzkum, jehož zhodnocení směřuje buď zpět do poznání a výuky (základní výzkum) nebo jako aplikovaný výzkum do hospodářské sféry. V obou případech je výzkum investice, která se dříve či později zhodnotí ve výkonnosti a prosperitě vysoké školy. Stát bude podporovat vědu jako investici a napomáhat vzniku odpovídající infrastruktury postupně v průběhu 4 let až do výše 3 procent HDP, včetně daňových odpočtů.
SNK Evropští demokraté podporují vznik infrastruktury pro investice do výzkumu – ve spolupráci s Hospodářskou komorou a dalšími sdruženími podpoříme budování podnikatelských inkubátorů, agentur na podporu podnikání, poradenských center pro získání startovacích prostředků (seed money), venture kapitálových fondů, atd. Jako pevnou součást však vidíme i růst profesionální výkonnosti jak v akademických aktivitách, tak ve finančních a dalších oborech zhodnocení výsledků výzkumu.

3.1.1.2. Zvyšování kvalifikace
Jednoznačnou prioritou SNK Evropští demokraté je systematické zvyšování kvalifikace a vzdělání. SNK Evropští demokraté hodlají finančně zvýhodnit účast a spoluodpovědnost práce schopných občanů na rozvoji jejich vlastní kvalifikace, kompetence, pracovní výkonnosti. (program Kvalitní život je vzdělaný život.)

3.1.1.3. Motivující sociální systém
SNK Evropští demokraté podpoří takový sociálního systému, který musí motivovat k práci a nikoli k závislosti na systému sociálních dávek. Z důvodů stárnutí populace je součástí sociálního systému navrhovaného SNK Evropští demokraté podpora rodin s dětmi. Tato podpora roste s počtem dětí, od čtyř pak zůstane fixní. Sociální systém nesmí být zneužíván, ale také musí být jednoduše dosažitelný potřebným.

3.1.2.1. Pružné zaměstnávání
SNK Evropští demokraté podpoří přijetí nového zákoníku práce (event. jeho zrušení a začlenění do občanského zákoníku), který povede k liberalizaci trhu práce – umožní opakované zaměstnání na dobu určitou, krátké výpovědní lhůty, rychlé dohody podle potřeb trhu... I přesto bude pro specifické profese výhodnější využití systému práce na fakturu, než uzavírání pracovního poměru na dobu určitou. SNK Evropští demokraté podporují jeho použití všude tam, kde je výhodný pro dosažení lepších ekonomických výsledků.

3.1.2.2. Nezaměstnanost versus zaměstnanost
Vysoká a v některých regionech až chronická nezaměstnanost je drahá a zbytečně udržuje mimo ekonomiku a pracovní trh hodně lidí, jejichž schopnosti a výkonnost by mohly být ku prospěchu. Chronický charakter nezaměstnanosti zejména v severních regionech Čech a Moravy je výrazem nedostatečné aktivity, invence a investic do aktivizačních programů, do překonání sociálního vyloučení i výpadků. Chronickou nezaměstnanost neřeší investice do těžkého průmyslu, dotace a daňové úlevy velkým podnikům či průmyslovým zónám, ale především investice do schopnosti lidí orientovat se a pohybovat na pracovním trhu, do jejich kompetence, flexibility a invence formou vzdělání i podpory podnikavosti a snahy o samostatnou obživu. Změna rozvojové strategie regionů od století industriální devastace ke století kvality života, služeb může být smysluplně podpořena státem. V sociální oblasti je pak řešením podmínit výplatu podpory aktivní účastí v rekvalifikaci a na veřejných pracích stejně jako postupné snižovaní podpory při nástupu do hůře placeného zaměstnání.

3.1.2.3. Imigrace
ČR čelí problému stárnutí populace. Také proto považujeme imigraci do ČR za nezbytnou a výhodnou. SNK Evropští demokraté jsou rozhodnuti přispět ke změně imigrační politiky, legálně přivést do země takové imigranty, kteří budou schopni asimilace, zejména takové imigranty, kteří přicházejí z podobného kulturně sociálního prostředí. Nezbytnou podmínkou jejich trvalého pobytu v ČR je znalost jazyka a co nejhlubší asimilace. Imigrace z jiných oblastí světa znamená obohacení multikulturního prostředí a je také přínosem pro naši zem v případě, že příchozí budou připraveni respektovat dosažený stupeň sociokulturního vývoje ČR.

Malé a střední podniky musí být nosnou silou našeho hospodářství. SNK Evropští demokraté proto zásadně podpoří rozvoj malých a středních firem, rozvoj služeb a podnikatelských aktivit ve všech velikostních skupinách obcí a měst, s cílem dál rozšiřovat zaměstnavatelskou základnu a trh práce malých firem. Důraz budeme klást na projekty zjednodušující financování rozvoje podnikatelských aktivit. Nositelem prosperity je svobodný, administrativou a odvody zbytečně nesvázaný živnostník, navazující na prvorepublikové tradice svého stavu.

Žádáme rovnoprávné postavení domácích a zahraničních investorů a podnikatelských subjektů na tuzemském i unijním trhu. Hospodářská soutěž musí probíhat v souladu s omezeními unie, ochranou investic průhledným hospodářským právem a transparentně uplatňovanou regulací na odpovídajících trzích. Taková regulace umožní jednodušší vstup nových subjektů na existující sektorové trhy. Výsledkem bude zvýšená konkurence a větší efektivita hospodářských subjektů, což hraje do karet zákazníkovi, dále také omezení ekonomických ztrát vznikajících při nedokonalé konkurenci na trhu a dobře odhadnutelné vstupní údaje pro investiční rozhodování.
Stát uplatní regulaci tam, kde jsou hlavním poskytovatelem služeb státní a polostátní monopoly. Umožní tak co nejefektivnější fungování takových služeb (například dopravní infrastruktury).

SNK Evropští demokraté plně podpoří rozvoj systému partnerství veřejného a soukromého sektoru ve formě peněžních i nepeněžních státních, krajských i obecních investic do konkrétních investičních záměrů a projektů. Jejich účelem je dosažení předem definovaných přínosů jak pro veřejný sektor, tak pro partnery z privátní sféry. Stát získá prospěch v podobě pracovních míst, technologií a multiplikačních efektů investic, investice bude provedena efektivněji než ve veřejném sektoru a riziko její návratnosti ponese soukromý sektor. Pro projekty PPP musí platit režim veřejných zakázek ve smyslu přísného posouzení efektivity projektu a jeho potřebnosti pro veřejný sektor.

Podpoříme legislativní podmínky pro jednodušší působení fondů rizikového kapitálu (venture kapitálové fondy), které budou zdrojem kapitálu pro inovativní podnikatelské záměry.

Reforma veřejných financí je pro prosperitu naší země nezbytná. K zásadním úkolům patří zejména snížení deficitů a dluhu veřejných financí. Konsolidace veřejných rozpočtů – především státního rozpočtu – je důležitější než populistické dostihy o procento snižování daně z příjmu. Dále chceme zjednodušit daňový systém, s čímž souvisí snížení výdajů na správu daní a míry přerozdělování na centrální úrovni na 33 procent.

Přednostním zájmem politiky SNK Evropští demokraté je omezení spotřeby veřejného sektoru a zejména státu. Výdaje státního, krajských a obecních rozpočtů snížíme mimo jiné tím, že omezíme rozsah výkonů zajišťovaných státem či příslušnými správními celky.
Hodláme zavést jednotný, jednoduchý systém pravidel pro sestavování a monitoring veškerých veřejných rozpočtů. Navrhujeme čtyřpilířový systém:
• státní rozpočet
• regionální rozpočty
• místní rozpočty
• fondové rozpočty

Zaměříme se především na přebujelé výdaje, které nepovažujeme za dostatečně transparentní a kontrolovatelné. Dramaticky se musí snížit náklady na provoz státní správy – dle našeho názoru je možné dosáhnout až třicetiprocentní úspory. Tohoto cíle můžeme dosáhnout zjednodušením vnitřních procesů státní správy, odbouráním zdvojení, přenosem co největšího množství agendy na společné evropské instituce a širším využitím automatizace a informačních technologií. Zcela nezbytné je zavedení nástrojů pro kontrolu finančních prostředků i svěřeného majetku. Je nutné zefektivnit dotační a investiční vztahy k neproduktivní státní sféře. Současně hodláme pokračovat v privatizaci a prodeji nepotřebného státního majetku.

Státní rozpočet musí být sestavován tak, aby bylo dlouhodobě dosahováno vyrovnaných rozpočtů s maximálně tříprocentním schodkem veřejných financí. Požadujeme rovněž pružnější pohyb uvnitř jednotlivých kapitol státního rozpočtu a možnost víceletého čerpání investičních prostředků.

Chceme snížit nároky na veřejné rozpočty tím, že některé výkony převedeme na organizace stojící mimo státní správu a samosprávu.

Lokální rozpočty jsou při dnešním způsobu přerozdělování nečitelné a nespravedlivě sestavované. Jejich základním příjmem musí být jasně stanovený podíl na výběru daní z příjmu fyzických a právnických osob v daném regionu – ponechané procento k posílení motivace samospráv – a dále jasně stanovený podíl na výběru nepřímých daní. Dosáhneme oproštění od falešné solidarity, zastavíme neefektivní přerozdělovací procesy, zaměříme se na multiplikační efekt reinvestic, na myšlenku „přetékání bohatství“ z regionu do regionu samovolně a nikoli direktivně. Regionální rozpočty coby motor ekonomického života země musí být sestavovány na základě jasných pravidel.

Představují v současnosti nejméně čitelnou část veřejných rozpočtů. SNK Evropští demokraté chtějí konsolidovat tyto rozpočty (včetně zrušení Fondu národního majetku a Konsolidační agentury a zprůhlednění Státního fondu rozvoje bydlení, Státního fondu životního prostředí, Státního fondu dopravní infrastruktury a oddělení důchodového, sociálního a zdravotního systému od SR) a posléze zavést povinnost vyrovnaného rozpočtu. Odstraní se tak zdvojení a bude zřejmé, jaké výdaje je možné při stanovených příjmech rozpočtů uskutečnit. Maximum veřejných rozpočtů (důchodový a sociální systém, zdravotní péče) by mělo být transformováno do podoby fondů spravovaných nikoli státem, ale jen kontrolovaných státním dohledem.

Cílem Evropských demokratů je zprůhlednit a zjednodušit daňový systém, a to při snížení celkové daňové kvóty na úroveň třetiny hrubého domácího produktu. Systém přerozdělování je v současnosti neefektivní a drahý. Pro zvýšení rychlosti hospodářského růstu a přitažlivosti českého hospodářství je nutné omezit přerozdělování na úroveň srovnatelnou se zeměmi zajímavými pro investory.

Základním stavebním pilířem našich plánů je snižování daní z příjmů pro právnické i fyzické osoby a celkové zjednodušení systému. Přesun z daní přímých na nepřímé je již v ČR poměrně akceptován.
Zachováváme: daň z příjmu fyzických osob (pro zaměstnance i pro samostatně výdělečně činné osoby), daň z příjmu právnických osob, daň z přidané hodnoty a spotřební daň.

Navrhujeme zrušit daně jejichž výnos je nižší než náklady na jejich výběr. Týká se to daně z převodu nemovitostí, daní dědických a darovacích.

Ke zpřehlednění daňového systému musí přispět i jeho čitelnost pro poplatníka. Veškeré placené zálohy na daň a odvody na sociální a zdravotní pojištění budou zahrnuty do hrubého příjmu občana, aby věděl, kolik ze své mzdy či výdělku odevzdává.

Systém sociálních dávek musí motivovat k práci. Tomu odpovídá nejlépe systém postupného snižování podpory při nástupu do hůře placeného zaměstnání až na úroveň průměrné mzdy v regionu – práce se tak vyplatí.

Navrhujeme zavedení daňových asignací, které umožní občanovi cíleně přispět na tu oblast veřejné prospěšnosti, kterou považuje za přednostní. Definice veřejně prospěšných organizací bude řešena zákonem (bude zahrnovat i církve a politické strany).
Navrhujeme vznik zúčtovacího centra – zaměstnavatelé i OSVČ by odesílali všechny tři složky (daň z příjmu a oba odvody) na jeden účet, kde by docházelo k jejich rozdělení.

Fyzickým i právnickým osobám chceme dát možnost uplatnit daňové asignace ve výši 3-5% (přímo směřovaná daň) ve prospěch registrovaných veřejně prospěšných subjektů.

Zjednodušení daně z příjmu fyzických osob, a to jak zaměstnanců, tak samostatně výdělečně činných osob, vidíme ve zjednodušení výpočtu daňového základu. Spočívá v nastavení jednoduchého systému evidence a v přiznání veškerých příjmů plynoucích dané osobě. Po přechodnou dobu stabilizace veřejných rozpočtů navrhujeme snížení sazby a redukci pásem. Při dosažení úspor ve výdajích státního rozpočtu a při splnění kritérií pro vstup do eurozóny lze uvažovat o zavedení jedné sazby daně z příjmu fyzických osob. Její výše musí být stanovena tak, aby neohrožovala vyváženost státního rozpočtu.

Navrhujeme zavést tvrdší pravidla v systému sociálních dávek. Znamená to například podmínit výplatu podpory v nezaměstnanosti aktivní rekvalifikací a veřejnými pracemi. Aby se vyplatilo pracovat, bude podpora postupně snižována, až příjem dosáhne krajského průměru.

Navrhujeme zrušit veškeré další odpočty s problematickým efektem na prosperitu a účel jejich vzniku. Jedná se především o odpočty na úroky z úvěrů stavebního spoření (neslouží původnímu účelu), hypoték (nízké sazby, malá skupina poplatníků) a z životního pojištění (důchodová reforma řeší jinak). U stavebního spoření a hypoték je třeba zavést na přechodnou dobu pěti let státní příspěvek, který vyrovná ztrátu ze zrušených kompenzací. Stavební spoření konzumuje ročně až 17 miliard Kč a neslouží přímo k podpoře bydlení. Jeho zrušení zajistí dostatek prostředků pro přímou podporu startovacích bytů pro mladé a pro sociální dávku na bydlení. Podobně lze zrušit státní dotaci hypoték a nahradit ji garančním fondem na státní ručení hypoték pro mladé rodiny, které nemohou ručit nemovitostí. Podporu tak získají ti jedinci, kteří ji skutečně potřebují. Nárok na státní ručení hypotéky je jednou za život – tedy nerozhoduje věk.

Daň ze zisku vnímáme zejména jako nástroj pro motivaci investic a zatraktivnění naší ekonomiky. Proto je cílem Evropských demokratů okamžitě snížit tuto daň na 19 procent, přičemž do konce volebního období 2010 budeme usilovat o další snižování v závislosti na stavu státního rozpočtu až na cca 16 procent. Jako důležitější nežli prosté stanovení daňové sazby však vidíme zjednodušení a zpřehlednění výkaznictví a evidence, stejně jako v provázání daňové a účetní legislativy.

Představuje v hospodářské politice Evropských demokratů nejdůležitější zdroj příjmů státního rozpočtu. Systém dvou sazeb DPH považujeme sice za nepříliš průhledný a zneužitelný, nicméně vzhledem k dopadům zejména na nízkopříjmové skupiny, důchodce a rodiny s dětmi navrhujeme zachovat po přechodné období sníženou sazbu DPH u přesně specifikovaných druhů služeb a zboží (základní existenční potřeby, základní potraviny, základní služby pro fungování rodin a bydlení, nájmy, energie), přičemž drtivá většina zboží a služeb bude spadat do hlavní, 16 procentní sazby DPH.
Základní potřeby budou spadat do skupiny se sníženou sazbou 8 procent. Po přechodném období, kdy dojde ke stabilizaci příjmové situace zmíněných skupin populace, lze teprve začít uvažovat o sjednocení sazeb DPH na nejnižší možné úrovni dané Směrnicí EU, tedy na patnácti procentech.

Navrhujeme iniciovat v Radě ministrů financí EU diskusi o možnosti rozšíření tzv. britské výjimky na nulovou DPH na dětské oblečení a potřeby. Unie řeší problém poklesu populace a tato podpora mladým rodinám by mohla ulehčit jejich finanční situaci. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso označil tento návrh za jeden z možných způsobů podpory rodin s dětmi a možnou diskusi podpořil.

V centru zdravotní reformy SNK Evropští demokraté jednoznačně stojí pacient – občan. Cílem reformy je narovnání a zpřehlednění vztahů mezi jednotlivými prvky systému:
- občanem požadujícím péči a zčásti ji hradícím na základě uzavřené individuální pojistné smlouvy
- poskytovatelem péče – zdravotnickým zařízením
- zdravotní pojišťovnou, která má smluvní vztah s občanem
Stabilita a úroveň systému zdravotní péče je zajištěna prostřednictvím konkurence plátců, poskytovatelů i dodavatelů a v podmínkách přiměřené regulace dané státem. Základním nástrojem dosažení cíle je změna financování zdravotnictví a zásadní změna kompetencí jednotlivých součástí systému.
Současný systém považuje nemocenské pojištění za daň. SNK Evropští demokraté však chtějí tuto daň nahradit individuální zdravotně pojistnou smlouvou uzavřenou mezi občanem a zdravotní pojišťovnou. Smlouva umožní sjednat pojištění nad rámec stanovené povinné sazby, které bude pokrývat nadstandardní péči a další výkony dle dohody. Všechny pojišťovny budou postaveny na roveň, VZP se tedy stane běžnou zdravotní pojišťovnou bez mimořádného postavení. Úhrada za nadstandard může být stanovena procentem nad základní sazbu nebo může být hrazena hotově.

Změna fungování zdravotnictví je pro SNK Evropští demokraté zásadní podmínkou pro zlepšení kvality našeho života. Stav českého zdravotnictví je dlouhodobě neudržitelný. Charakterizuje ho téměř neomezená poptávka ze strany pacientů a zcela neomezená nabídka ze strany poskytovatelů služeb i zboží a zároveň omezené zdroje pro financování. Zabezpečuje lepší či horší existenci zdravotnických zařízení a nestará se o skutečné potřeby pacienta. Výsledkem je nevyvážený a neefektivní systém. Ministerstvo zdravotnictví neoprávněně a kontraproduktivně zasahuje do systému veřejného zdravotního pojištění.

SNK Evropští demokraté navrhují zavedení individuální pojistné smlouvy mezi zdravotní pojišťovnou a občanem. Bude povinně obsahovat povinnou minimální základní složku a dobrovolně sjednanou variabilní část pojištění v různém rozsahu (například pojistné třídy, variabilní zdravotně – pojistné plány či preventivní programy).

Základní sazba za desetiprocentní odvod ze mzdy bude garantovat zařazení do systému základní zdravotní péče, jakož i zákroky v situacích ohrožujících život pacienta (transplantace) a při chronických onemocněních.

Dále bude mít občan možnost vybrat si z nabídek zdravotních pojišťoven tu, která nejvíce odpovídá jeho individuálním požadavkům a možnostem. Tato pojišťovna by pro něho u poskytovatelů smluvně zajišťovala zdravotní péči. Nabídky pojišťoven se budou lišit rozsahem krytí, způsobem organizace přístupu ke zdravotní péči, velikostí spoluúčasti apod.
Toto rozlišení by postupně zahrnovalo i další nadstandardní složky hrazené již mimo základní zdravotní pojištění v dohodnuté výši odvodu či v systému přímé úhrady.

Financování zdravotnictví musí být vícezdrojové a nezávislé na státním rozpočtu. Místo stávající “zdravotní daně“ chceme zavést skutečné zdravotní pojištění. Mělo by sestávat z povinného individuálního zdravotního pojištění a dobrovolně sjednané části komerčního připojištění.

3.5.2.1. Základní pojistná sazba 10 - 12%
U produktivních plátců navrhujeme snížit úroveň povinné sazby pojistného z dnešních 13,5 procenta optimálně až na 10 (přechodně 12) procent, podle vývoje financování celého systému. Odvod ve výši 10 (12) % pokryje garantovanou zdravotní péči a část výkonů a léků předem určených. Horní limit se navrhuje ve výši cca pětinásobku minimálního příjmu. Podmínkou udržení této částky pojistného ale bude splnění stanovených preventivních kroků (preventivní návštěvy lékaře, omezení zdraví škodlivých aktivit atd.). Nemocenské pojištění – nově pojištění proti ztrátě výdělku, bude věcí individuálního rozhodnutí občana – zaměstnance i OSVČ – a bude nabízeno komerčními pojišťovnami.

K vyrovnání podmínek zaměstnanců a podnikajících fyzických osob (pro udržení možnosti práce na fakturu v hlavním pracovním poměru tam, kde je výhodnější) navrhujeme sblížit sazby odvodů – u OSVČ jako základ pro odvod navrhujeme 60 – 75 procent rozdílu mezi příjmy a výdaji, horní limit také ve výši pětinásobku minima jako u zaměstnanců.

Na rozdíl od současnosti uhradí celou částku zaměstnanec ze své hrubé mzdy (sloučení dnešní platby zaměstnance a zaměstnavatele do jedné). Živnostníci (OSVČ) budou hradit 10 (12) % pojistného ze základu odpovídajícího 60 procentům čistých příjmů. Výše základu u OSVČ bude stanovena na základě politické dohody o rovnoprávnosti a přijatelnosti práce na fakturu jako rovnocenného způsobu zaměstnání. Navrhujeme stanovit strop pro výpočet povinného pojistného například ve výši pětinásobku minimálního příjmu. U neproduktivních plátců je zákonem stanovena výše povinného pojištění hrazeného státem.

3.5.2.2. Přiměřená spoluúčast pacientů
Způsob úhrady zdravotní péče pacientem spočívá ve zdravotním pojištění a v přímých platbách formou komerčního připojištění. Výše spoluúčasti by měla být zvýšena z dnešních 8-9 procent na přibližně 15-20 procent běžných v zemích EU, což bude občanům kompenzováno dvěma způsoby:
a) odpovídajícím snížením povinného pojistného a stanovením stropu
b) u sociálně slabých občanů proplacením příslušné části státem či jinou úrovní veřejné správy (vyrovnávací sociální dávka)

3.5.2.3. Paušální poplatky motivují
Dvouletá zkušenost ze sousedního Slovenska potvrzuje oprávněnost návrhu paušálních poplatků pro přiměřenou regulaci poptávky po zdravotnických službách a pro větší zainteresování pacienta. SNK Evropští demokraté navrhují nízké povinné paušální poplatky (mohou být hrazené hotově, nebo je lze pokrýt z připojištění v individuální pojistné smlouvě):
- poplatek za návštěvu ambulantního lékaře ve výši cca 30 Kč (příjem zdravotnického zařízení)
- poplatek za některé služby při hospitalizaci (strava, teplo, prádlo, vodné a stočné atd.), cca 80-100 Kč/lůžko a den (příjem zdravotnického zařízení)
- poplatek za recept při vyzvednutí léků v lékárně ve výši 20 Kč (10 Kč lékárna, 10 Kč pojišťovna)
- poplatek za zdravotní dopravu mimo rychlé záchranné služby (2 Kč/km – příjem přepravce)
U chronicky nemocných a sociálně slabých lze poplatek za pobyt v nemocnici hradit vyrovnávací sociální dávkou.

3.5.2.4. Platby státu, krajů a obcí do systému zdravotnictví
Navrhujeme stanovit platby státu a krajů, případně obcí do systému zdravotnictví takto:
- povinná, zákonem stanovená platba za neproduktivní občany
- povinná účast na zajištění přednemocniční urgentní péče a pohotovostních služeb v regionu
- úhrada sociálních hospitalizací, která je součástí systému sociální péče
- cílené dotace na provoz super specializovaných středisek, výzkumných center a zdravotnického školství (fakultní nemocnice apod.)
- spolufinancování rezortních zdravotnických zařízení (například ministerstva obrany)
- dobrovolné dotace zdravotnických zařízení pro podporu sítě v zájmu zajištění dostupnosti zdravotní péče

3.5.2.5. Nemocenské pojištění
Nemocenské pojištění je možno zachovat (dnes 4,4 procenta), nebude však povinné a bude se nazývat pojištěním proti ztrátě výdělku. Jeho cena bude záviset na konkurenčních nabídkách pojišťoven.

Zákonné úrazové pojištění zaměstnanců bude i nadále hradit zaměstnavatel s tím, že cílem úzké spolupráce zdravotní pojišťovny a zaměstnavatelů bude vysoká motivace zařadit pracovníka zpět do pracovního procesu v návaznosti na kvalitu léčby, včasnou a vhodnou rehabilitací a případnou rekvalifikaci ještě v době rekonvalescence.

SNK Evropští demokraté navrhují přeměnu zdravotních pojišťoven na akciové společnosti. SNK Evropští demokraté navrhují zavést konkurenci zdravotních pojišťoven a rozbití monopolu VZP, který silně deformuje trh a brání jeho přiměřenému rozvoji. Navrhuje se omezit počet pojištěnců na jednu pojišťovnu zákonem s dolní hranicí 200 000 a horní hranicí 2 000 000 občanů.

SNK Evropští demokraté navrhují zřízení apolitického, nezávislého dozorčího orgánu, který bude mít odpovědnost za stabilitu systému zdravotnictví. Cílem navrženého řešení je omezit nekoncepční politické zásahy ministerstva zdravotnictví do systému.
Dozorčí orgán bude dohlížet na cenovou přiměřenost trhu poskytovatelů, plátců a dodavatelů, bude garantovat vydávání ceníku zdravotní péče (s definicí standardů a kategorizací výkonů na plně hrazené, částečně hrazené a nehrazené ze základní složky pojištění), bude zodpovídat za vytváření ceníku léků a zdravotnických prostředků (stanovení limitních cen a výše úhrad ze základní složky pojištění) a stanovení kritérií pro minimální síť zdravotnických zařízení. Dozorčí orgán bude moci zasáhnout do systému podle předem daných pravidel pro udělování či odebírání licencí zdravotním pojišťovnám, uvalení nucené správy a při antimonopolních opatřeních.

Tento systém umožní výměnu dat mezi všemi subjekty v systému. Zdravotnická zařízení budou mít povinnost zveřejňovat stanovená data o rozsahu a kvalitě poskytované péče. Bude existovat smluvní volnost mezi pojišťovnami a zařízeními, jejichž výběr závisí na svobodné volbě pacienta, který má právo na veškeré informace o svém účtu.

SNK Evropští demokraté navrhují reformovat penzijní systém zavedením třípilířového systému založeného na spojení mezigenerační solidarity a spravedlivé dělby dle vložených prostředků. Hlavními stavebními kameny systému jsou adresnost, spravedlnost a partnerství soukromého a veřejného kapitálu. Důchody jsou v tomto modelu financovány výchovou dětí a vytvořením dostatečných úspor během produktivního života.
Tři pilíře penzijní reformy navrhujeme následovně:
1. pilíř – dlouhodobě udržitelný průběžný systém mezigenerační solidarity (pokračování současného systému)
2. pilíř – povinný kapitálový penzijní systém – osobní účet (v současnosti není)
3. pilíř – dobrovolný doplňkový kapitálový penzijní systém (dnes funguje, ale ne dostatečně efektivně)

Základní odvod do systému pro ty občany, kteří budou přispívat do dvou povinných pilířů, navrhujeme na úrovni 24 procent, přičemž polovina z tohoto odvodu je směřována do prvního průběžného pilíře, druhá polovina do povinného kapitálového pilíře. Do průběžného pilíře tak bude občan odvádět ze svého příjmu 12 procent.

(Veškeré odvody jsou vyčísleny z hrubé mzdy zaměstnance – zaměstnavatelé neodvádějí žádné odvody nad rámec hrubé mzdy zaměstnance, který tak zná všechny odvody a daně).

Odvod do povinného kapitálového pilíře bude snižován v závislosti na počtu vychovávaných dětí, do maximálního počtu tří. Výchovu dítěte – tedy občana financujícího důchodový systém v budoucnu – považujeme za investici rovnou investici peněžní. Proto budou přispívat maximální mírou 12 procent svého příjmu občané nevychovávající žádné dítě, občané s jedním dítětem pak 9 procenty, se dvěma dětmi 6 procenty a se třemi a více dětmi 3 procenty. Rozdíl v celkových odvodech do penzijního systému mezi bezdětným pojištěncem a pojištěncem se třemi dětmi tak bude činit 9 procent (24 procent oproti 15 procentům). Minimální důchod by měl představovat zhruba polovinu průměrné mzdy dosahované v ekonomice a v závislosti na výši příjmu až zhruba polovinu mzdy dosahované individuálním pojištěncem v průběhu jeho aktivního přispívání do systému.

Aby bylo dosaženo spravedlivé dělby naspořených prostředků, považujeme povinný kapitálový pilíř za komerční formu spoření. Správa fondů bude podléhat státnímu dohledu, nebude však státem řízena. Občan si bude moci zvolit, kam chce směřovat svůj povinný vklad. Navrhuje se stanovit horní limit pro výpočet odvodu na pětinásobek minimálního příjmu.

Třetí pilíř představuje již dnes známý princip individuálního penzijního připojištění, které se řídí standardními pravidly kolektivního investování (tzv. veřejnoprávní fond s garancí státu a s účastí státu ve správním orgánu.).

Navrhujeme vyčlenit ze systému pojištění invalidní a pozůstalostní. V současné době zkonzumují tato pojištění cca 8 procent ze sociálních odvodů. Pozůstalostní pojištění bude zrušeno, protože jeho existence není v souladu návrhem SNK Evropští demokraté na reformu penzí.

Jsme přesvědčeni, že oddělením invalidního pojištění od systému starobních penzí dojde k celkovému zefektivnění systému a na invalidní připojištění bude postačovat příspěvek ve výši 4 procent příjmů. Je na politickém rozhodnutí a vůli kompenzovat případný schodek ze státního rozpočtu, zda by bylo možno považovat je za dobrovolné individuální pojištění na komerční bázi podobně jako dnešní nemocenské pojištění, které nahrazujeme dobrovolným pojištěním proti ztrátě výdělku.

Celkové maximální zatížení pro plně spořícího a děti nevychovávajícího občana bude činit 24 až 28 procent, naopak při třech a více dětech a bez invalidního pojištění bude občanova úhrada činit pouze 15 procent s horním stropem pětinásobku minimálního příjmu.

Oproti současnému nepřehlednému systému zahrnuje náš koncept méně kategorií sociálních dávek a je postaven na celkové výši příjmů rodiny či jednotlivce a aktivní motivaci ke změně postavení. Získání dávek bude podmíněno opakovanou žádostí a prokazováním příjmu a majetkových poměrů.

Finanční prostředky na sociální služby navrhujeme poskytnout přímo uživatelům, a nikoliv poskytovatelům sociálních služeb. Poskytovatelé (příspěvkové organizace krajů a obcí, neziskové organizace – občanská sdružení, humanitární a církevní organizace apod.) by měly mít při naplnění národních standardů kvality služeb rovný přístup k finančním prostředkům prostřednictvím uživatelů jejich služeb.

Cílem reformy je nastavit takový vztah mezi výší a podmínkami vyplácení podpory v nezaměstnanosti, aby nebylo pro občany výhodnější pobírat podporu nežli pracovat. Vytvoříme systém dávek, které budou poskytovány na základě splnění předem stanovených předpokladů – výkon veřejných prací pro obec, účast v rekvalifikačních kursech, přechodné přijetí méně kvalifikované práce, aktivní účast na hledání pracovního uplatnění či ochota dojíždět a stěhovat se za prací. Podpora v nezaměstnanosti bude vyplácena v částečné výši také po přechodnou dobu (do 6 měsíců) po přijetí práce za nižší mzdu, než je průměr v kraji. Při neplnění podmínek nebude podpora po 12 měsících vyplácena, bude vypočtena sociální dávka pouze ve výši absolutního životního minima.

V otázce rodičovského příspěvku (viz podprogram Rodinná politika) navrhujeme kalkulaci dávky podle výše příjmů poplatníka či rodiny. Pokud doloží nižší příjmy, než je stanovené minimum na hlavu pro daný rok, bude rozdíl vyrovnán až do této výše („odměna“ pro jednoho rodiče na mateřské tak činí 6000 + 3000 na jedno dítě a měsíc). Maximální lhůta výplaty činí 3 roky po porodu.

SNK Evropští demokraté navrhují vyplácet po určitou dobu (6, 12, 18 měsíců) sociální dávku na bydlení do úrovně minimálního příjmu na osobu či rodinu (6000 Kč pro dospělou osobu + 3000 Kč na jedno dítě). Tato vyrovnávací dávka se postupně snižuje, do 18 měsíců pak lze ve spolupráci s obcí zajistit nájem v odpovídajícím sociálním bytě. U seniorů nad 75 let a u osob se zdravotním postižením se částka nesnižuje po dobu 18 až 36 měsíců. Obce mohou nad rámec zákona přispívat na bydlení občanů nebo stanovit sociální nájemné.

Ekonomicky nejslabším občanům lze individuálně přispívat na manipulační poplatky u lékaře a pobyt ve zdravotnickém zařízení, na podporu ve výjimečných životních situacích apod.

Domníváme se, že oblast energetiky se stává klíčovou pro prosperitu a bezpečnost nejen ČR, ale všech zemí Evropské unie. Podle odhadů bude v roce 2030 EU závislá ze 70 % na dovozu veškeré energie (z toho 90 % ropy a 80 % dovozu plynu) ze zahraničí. Nevyzpytatelné ceny energetických surovin jsou navíc dalším potenciálním rizikem.

Budeme se proto zasazovat za společnou energetickou politiku unie, která zajistí fungování efektivních otevřených konkurenčních trhů s elektřinou a plynem, bezpečnost dodávek energie pro ČR a bude podporovat energetickou účinnost a úspory energie, jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie. Stanovení podmínek pro využívání energetických zdrojů i volby mezi různými energetickými zdroji chceme i nadále zachovat v pravomoci členských států.

SNKED podporují investice do alternativních zdrojů energie a politiku zvyšování energetické účinnosti, tj. šetrné zacházení s energetickými zdroji a racionální snižování energetické spotřeby při využití moderních technologií. Důraz klademe na oblasti životního prostředí a výzkumu, především na obnovitelné energie, čisté uhelné technologie a zacházení s jaderným odpadem.

Jaderná energie se na výrobě elektrické energie podílí zhruba třetinou a do budoucna je pravděpodobné, že se díky zvyšující se závislosti na ropě a ropných produktech a díky závazkům k redukci emisí skleníkových plynů tento podíl minimálně nesníží. Rozvoj jaderné infrastruktury podporujeme za podmínky, že je musí být postupováno striktně v souladu se všemi bezpečnostními a ekologickými standardy EURATOM.

Za klíčovou považujeme otázku využití zásob uhlí, které je pro českou energetiku klíčovou surovinou. Další těžba uhlí v ČR nesmí být doprovázena degradací životního prostředí. Za nezbytné považujeme podporu investic do technologií, které by umožnily těžbu uhelných zásob bez nevratných kroků s negativním dopadem na kvalitu života lidí.