Povedení soudruzi
ČSSD dlouhodobě prosazuje, aby u samospráv nevznikaly akciové společnosti. Budiž, je to jejich legitimní názor. Ve Středočeském kraji po bývalém vedení zdědila, kromě nemocnic, hned další dvě. Středočeskou turistickou a informační službu, a. s. (STIS) a Středočeskou rozvojovou-mladou, a. s. (SRM). Nejprve levicoví politruci razantně žádali jejich okamžité zrušení, ale nové vedení kraje do nich dosadilo bez výběrových řízení své ředitele a navolilo jejich orgány, samozřejmě ze svých lidí. Jak to s těmi společnostmi dopadlo?
Ředitelka STIS, a. s., Šárka Alexi, dovedla společnost k totálnímu krachu a zůstaly po ní jen dluhy. Ona ředitelka pak, zřejmě právě za tyto „zásluhy“, byla vedením kraje jmenována ředitelkou Regionálního muzea v Jílovém u Prahy.
SRM, a.s. dopadla obdobně. Je to ukázkový příklad tunelování společnosti. Do společnosti byla ukryta jedna bývalá pracovnice STIS, a.s., která od společnosti SRM, a.s. pobírala plat a vidět v ní byla, jen když si přišla pro stravenky. Jinak pro společnost nedělala nic. Tím členem představenstva SRM, a.s., který ji tam umístil a zajistil jí tak bezpracný příjem po mnoho měsíců, je současný nový ředitel Krajského úřadu Středočeského kraje Ing. Zdeněk Štětina, jež je současně předsedou představenstva STIS, a.s.. Společnost SRM, a.s. musela rovněž každý měsíc proplácet faktury realitní kanceláři RK reality, ve které, jako na potvoru, pracuje žena předsedy dozorčí rady této krajské společnosti Patrika Tomšů, jinak mluvčího všech středočeských nemocnic a hostivického souseda Davida Ratha. Předsedou představenstva SRM, a.s. je Ing. Oldřich Vytiska, který je současně zástupcem ředitele Krajského úřadu pro ekonomické řízení a rovněž vedoucím Odboru regionálního rozvoje. Tento člověk figuroval také v jedné kauze Ministerstva vnitra, jak o tom psaly HN ve svém vydání ze dne 4. listopadu 2011 (Trest za rozkrádání: Povýšení a odstupné), než byl odtamtud odejit, aby plynule přešel do „služby“ na Krajský úřad Stř. kraje. S celou „partičkou“ z vnitra.
Z obou společností zbyly jen prázdné slupky opatřené názvy společností. Na jejich účtech byste marně hledali peníze alespoň ve výši základního jmění, zůstaly jen bezcenné barevné papírky akcií uskladněné kdesi u krajského hejtmana.
Marně byste hledali zápisy a odhlasovaná usnesení orgánů společnosti, marně byste hledali za poslední rok existence společnosti schválený rozpočet. Neexistuje ani jedno ani druhé. Orgány společnosti ji neřídily, ale ani nekontrolovaly.
A tak kromě jistého rozčarování, zůstávají jen otázky. Proč jediný akcionář, Středočeský kraj, proč valná hromada společností, Rada kraje, strpí v jejich orgánech lidi, kteří společnosti neřídili ani nekontrolovali a pomohli jim tak ke krachu? Proč nikdo nevyžaduje osobní odpovědnost na členech Představenstev a Dozorčích rad, vždyť ze zákona ručí svým osobním majetkem? Proč naopak tito lidé stoupají v kariérním žebříčku na krajském úřadu? Jak je možné, že jeden z nich na Krajském úřadě sedí na dvou židlích současně a pobírá za obě funkce plný plat?
Odpověď není jednoznačná, ale každá je přinejmenším chmurná. Buď se jedná o naprostý diletantismus politického vedení Středočeského kraje, v čele s hejtmanem Rathem, nebo je to jen další projev obyčejného „kamarádíčkování“. Ať je to tak, nebo tak, děsím se a asi nejen já toho, že se tato povedená partička po příštích parlamentních volbách může dostat do vedení naší země. My jen můžeme doufat, že to bude už definitivně bez Davida Ratha.
Zdeněk Šverma