V pondělí 30. května se sešlo krajské zastupitelstvo, aby projednalo přes padesát bodů agendy. Rád bych upozornil na některé z nich, které se týkaly životního prostředí a tedy vlastně každého z nás. Nejprve zastupitelstvo odsouhlasilo nový postup výpočtu čistého příjmu pro nízkopříjmové domácnosti při tzv. „kotlíkových dotacích“. Manuál (třístránkový) pro potenciální žadatele není úplně jednoduchý, pro rodiny bez znalosti práce s PC, bych řekl až komplikovaný. Potenciálním zájemcům doporučuji sledovat webové stránky Středočeského kraje. Hlavní problém však shledávám v tom, že opravdu chudé domácnosti, které projdou úzkým hrdlem parametrů dotace, nebudou mít peníze na samotnou investici.
Budeme jezdit ve vodíkových autobusech
Trochu vzruchu v sále vyvolalo Memorandum o vzájemné spolupráci při nákupu bezemisních vozidel pro veřejnou dopravu mezi Středočeským krajem, spol. ČEZ a dopravcem Martinem Uhrem z Mníšku pod Brdy. Záměr je v souladu se směrnicí Evropské komise z roku 2019 k snižování emisních zdrojů. Kraj hodlá nakoupit 10 autobusů na vodíkový pohon (v současné době provozuje ve veřejné dopravě asi 1 250 autobusů), a předá je vybranému dopravci, který je bude zkušebně provozovat v oblasti Mníšku pod Brdy, tedy v kopcovitém terénu Brd. Jde o pilotní projekt, který má ověřit, zda je tato cesta k ekologické dopravě v praxi reálná. Např. Moravskoslezký kraj od záměru vodíkových autobusů ustoupil.
Je třeba v ostrém provozu prověřit projektovanou dojezdnost na jednu náplň, tedy asi 350 – 400 km, maximální rychlost 70 km/hod., spolehlivost v kopcích a zimním období. Důležitou podmínkou projektu je také přístup k tzv. „zelenému“ vodíku, tedy z vodní elektrárny. To zajistí ČEZ (prostřednictví elektrolyzéru) z nedaleké vltavské přehrady ve Vraném. Experiment je to bezesporu nutný, ale nebude levný. Jeden vodíkový autobus aktuálně stojí více jak 24 mil. Kč, což při rostoucích cenách všeho nemusí být cena konečná. Běžný autobus dnes přijde asi na 5 mil. Kč, elektrobus na 12 mil. Kč. Nákladný bude i provoz – jeden kilometr přijde na cca 70 Kč, celkové náklady na údržbu těchto 10 autobusů během pěti let je asi 175 mil. Kč. Uvedení do zkušebního provozu je naplánováno na listopad roku 2024.
… ale za kolik?
Při ostřejší debatě s opozicí byla též otevřena otázka výše jízdného ve veřejné dopravě. Pan radní Borecký připustil, že zavedení vodíkových autobusů bude mít dopad na cenu jízdného, pokud stát nebude výrazně tuto ekologickou dopravu dotovat ze státního rozpočtu. Zdá se však, že poměrně výrazné zdražení veřejné dopravy nás stejně nemine. Jinou možností by bylo výrazné omezení rozsahu veřejné dopravy, a to až na 50% současného stavu. To je ale špatná cesta. Veřejná doprava by se měla podporovat, jako to vidíme ve většině států EU, nejvýrazněji v Německu.
Slyšení paní ministryně
Na program zasedání byl dodatečně zařazen bod týkající se procesu vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. O vystoupení před zastupiteli totiž požádala ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Její vystoupení nemělo charakter kategorické výzvy k podpoře vyhlášení NP, i když ho zřetelně podpořila. Snažila se přesvědčit zastupitele, že vyhlášení NP nepoškodí zájmy dotčených obcí a jejich obyvatel. Třicet starostů totiž sepsalo petici proti vyhlášení NP a jednotní nejsou ani ochránci přírody a lesníci. Padly sice již obavy, že obyvatelé Křivoklátska nebudou moci vyrazit na houby či borůvky neb striktně má být chráněno jen malé území nejpřísnější zóny. Odpůrci vyhlášení se i nadále domnívají, že postačuje dosavadní ochrana území v rámci CHKO, mají obavy z toho, že vyhlášením NP výrazně vzroste (!) návštěvnost Křivoklátska (napsali v tomto smyslu dopis i premiérovi Fialovi).
Podporovatelé záměru naopak poukazují na to, že je třeba zcela změnit charakter lesního hospodářství, a to nejen v nejpřísnější zóně, kde les ztratí svou prioritní hospodářskou funkci. A také, že dosavadní ochrana je neúčinná a je třeba ji zpřísnit. Poukazují i na problém přemnožené spárkaté zvěře, která působí obrovské škody na mladých porostech. Jak jsem již napsal před časem, argumenty obou táborů působí věrohodně a je proto pro mě obtížné, coby laika v této problematice, jedno z řešení jednoznačně podpořit. Po vystoupení paní ministryně se kupodivu nerozpoutala žádná debata, snad i proto, že od březnového zastupitelstva nepřišly na stůl žádné nové informace.
Stanislav Boloňský,
zastupitel Středočeského kraje